Cílem ergoterapie je získání nebo udržení maximální SOBĚSTAČNOSTI. Tedy vše, co člověka omezuje v soběstačnosti, je předmětem terapie. A k cíli se dostáváme pomocí ČINNOSTI.
ČINNOST se tak pro nás stává jak diagnostickým, tak i terapeutickým prostředkem.
Soběstačnost je pro člověka důležitá v několika oblastech a to:
- V základních úkonech sebepéče pADL (z angličtiny personal Activities of daily living) – oblékání, jídlo a pití, částečná i celková hygiena, chůze nebo lokomoce na vozíku, sebeobsluha na WC
- Soběstačnost v rámci širších činností iADL (instrumental) – péče o domácnost, práce na zahradě, nakupování, ovládání telefonu/počítače, braní léků atd.
- V neposlední řadě jde o činnosti spojené se zaměstnáním (produktivní činnost, práce) a volnočasové aktivity.
Při výběru vhodné činnosti ergoterapeut přihlíží k osobním preferencím klienta, jeho potřebám, věku, sociálním rolím a zvyklostem.
Ergoterapie a její cíle
Cílem ergoterapie je umožnit osobám zachovat si maximální soběstačnost v běžných denních činnostech (z anglického originálu Activities of Daily Living, ADL) pracovních činnostech a aktivitách volného času. Nácvik činností, v kterých je osoba z důvodu onemocnění, úrazu, vývojové vadě či procesu stárnutí limitována, probíhá v reálných situacích a pokud to je možné i v jejím vlastním prostředí. Ergoterapeut pomáhá řešit praktické otázky související se snížením či ztrátou soběstačnosti v činnostech, které jsou pro člověka nepostradatelné.
Hlavním terapeutickým prostředkem v ergoterapii je smysluplná činnost či zaměstnávání, která pomáhá k obnově postižených funkcí. Zvolené činnosti zohledňují osobní, sociální, kulturní a ekonomické potřeby osoby, její aktuální funkční stav, věk, pohlaví a také podmínky prostředí, ve kterém se nachází. Výběr činností, které se využívají jako terapeutický prostředek, musí odrážet tyto skutečnosti a musí se vztahovat k sociálním rolím, které osoba zastává nebo se od ní očekávají.
(© 2008–2023 Česká asociace ergoterapeutů, https://ergoterapie.cz/co-je-to-ergoterapie/)